Do Německa.

Volím mezi Ranou a Jeviňkou a po pravdě řečeno se mi v tom vedru nechce šlapat do kopce, tak jedu sem. Ze začátku si říkám, že to byla špatná volba, protože v silném větru na tom nízkém převýšení nejde chytit žádný stoupák. Před kopcem jsou často vlaštovky, ale dostanu se s nimi jen tak +100 m nad kopec. Ale po nějaké době přímým letem nastoupám +200 m a tady už se stoupáky točit dají.

Pod prostorem se proplazím, ale ani když z něj vyletím, tak nemám vyhráno. Ve 1200 m n.m. je nějaká inverze a výš mi to moc nejde. Pořádně se zvednu až před Kruškami.

Německem se letí dobře, jsou naskákané pěkné mraky a i když jsou daleko od sebe, tak k nim vždycky zvládnu doletět. Stoupáky jsou tak jedničky a dvojky, ale i v nich se posouvám po trati. Základní vítr fouká sice dost, ale nejsou moc poryvy, takže stoupáky nejsou ani rozbité.

Bohužel se musím vyhýbat Drážďanskému a Lipskému prostoru, což mě zavede nad obří les, který musím přeletět. Kromě toho, že tam není kde přistát, tak je nad ním také čtyřkový klesák, který mě spláchne až na zem, naštěstí až za lesem. Tohle chtělo líp naplánovat – stejně jako oblétání prostorů plánuji klidně 50 km předem, měl jsem včas naplánovat i oblet lesa.

I tak je to skoro zdvojnásobení pět let starého rekordu kopce, takže spokojenost je na místě.

Cesta zpátky vyšla draho. Autobus jede chvíli po mém přistání – když bych vzal křídlo do květáku, tak ho ještě stihnu, ale než jsem se zorientoval, tak byl pryč. Naštěstí po nějaké půl hodince stopuji milý pár, který mě bere na nádraží. Dvěma vlaky do Drážďan za 20 €, Flixbus do Prahy dalších 20 €, jenže má dvě hodiny zpoždění, tak lístek nechávám propadnout a jedu vlakem za 48 €, to je ale naštěstí aspoň pohodlné, kupé mám sám pro sebe.

TMA Vodochody neaktivní, potvrzeno zavoláním na letiště.

Glider	OZONE Zeno 2 (EN D)
Route	162.3 km (162.3 pt)
Duration	3:57