Hlavní hřeben.

Děti chtějí na tandem, ale tandemistům se nechce na Speikboden, protože tam je špatný start. Tak vyrážíme na Kronplatz, který mi přijde horší než Speik. Na Speiku je hrana, která dobře drží, Kronplatz je homole. Vyzvedat se je opravdu těžké, držím se každé bublinky. Tandemisté se o vytočení nad start ani nesnaží, Denče se to nedaří. I já vytáčím jen nějakých +200 m nad start a doufám, že ještě něco chytnu u mraku za kopcem, ale není tam už nic.

Na přeskoku opravdu hodně šetřím výškou. Jsem zvyklý létat aspoň se 2/3 speedu, ale tady ho šlapu jen v klesácích. Bez speedu to letí opravdu pomalu, ale vydržím to a vyplácí se. Ke svahu dolétám tak, že se tam v nějakých půlkách postupně zvednu zase do normální výšky.

U Speiku to jde pochopitelně dobře, ale zrovna tam přistává vrtulník, takže jsem ve vzduchu sám.

Vydávám se k hlavnímu hřebeni Alp a je mi trochu záhadou, jestli bude fungovat. Je to tam pořád celé pod sněhem a téměř neustále ve stínu. Ale funguje to zhruba tak, jak jsem si představoval – žádné bomby jako na prvních hřebenech za nasvícenými údolími, ale jedničky tam chodí celkem spolehlivě. Nicméně je to jako měsíční krajina – šedé skály, šedý sníh a nad tím šedé mraky, žádná známka života.

Pak si úzkostlivě hlídám výšku. Možná by mě hřeben podržel i bez točení jedniček, ale nechci riskovat, že výšky ztratím moc a žebra budu muset oblétat údolím. Z Himalájí vím, jak moc to zdržuje a je to velmi demotivující.

Po zkušenosti ze včerejška, kdy mě hory zavřely a musel jsem to jako blbec celé oblétat, využívám snadného exitu – kolmého hřebene, který vede až nad údolí. Svezu se podél něj a i když u prvního hřebene nic nevytočím, tak s výškou z hor údolí i celé přeskakuji.

Zajdu si u toho na záchod, ale nakonec málem lituji. U čůrání nedokážu šlapat speed, takže v protivětru mám klouzák jen tak 2,5:1. Ale včas ho šlápnu, takže se dostávám k mírnému svahu, který je ale dobře nasvícený a nafukovaný. Pinoží se tam několik pilotů a výšku moc nabrat nedokáží. Až když se zamyslím, kde by asi tak mohl být stoupák, a doletím si pro něj, tak se teprve posouvám dál.

Kronplatz už je bohužel celý černý. Zkouším svah před ním, ale pochopitelně nefunguje. Tak Kronplatz jen oblétám a přistávám na místě, kde to tandemisti posadili před nějakými 3,5 hodinami.

Škoda krátkého druhého ramene u hlavního hřebene. Nebýt včerejška, tak bych si to podél něj troufl pěkně natáhnout. Jsem rád, že trať má na rozdíl od včerejšího chaosu nějakou hlavu a patu a taky že se mi trojúhelníky daří zavírat.

Glider	OZONE Zeno 2 (EN D)
Route	86.4 km FAI (138.2 pt)
Duration	4:03