Aspoň se to už zavřelo.

Až na Muráň se mi daří držet dobrou výšku a nikde se nemusím zachraňovat. Letí se tím pádem dobře. Ale u Muráně se zvednu jen do 1500 m a nad náhorní plošinou před údolím Nízkých Tater lovím každou bublinu. Když se pak u Kráľovky bezpracně zvednu do 2000 m, tak se bublinování může zdát zbytečné. Ale už mám vyzkoušené, že doletět ke Královce s nízkou výškou znamená horko těžko se zachraňovat.

Podél Nízkých Tater to pak jde jako obvykle skvěle. Ale rozčiluje mě, že letím proti větru jen 20 km/h, tak začnu šlapat plný speed, což dost žere výšku. Když se pak k tomu přidá, že v 1800 m vypadnu ze stoupáku a nedohledám ho s tím, že určitě bude za chvíli nějaký další, tak se pak najednou musí zachraňovat z 1000 m těsně nad zemí. Všechno se jako na potvoru zrovna i zastíní. Spasí mě odlet od hor a chycení slabého stoupáku v předpolí.

Dolétá mě Maroš, který startoval sice jen 4 minuty po mě, ale pak řešil problémy se sedačkou a nakonec jsem mu uletěl asi o 20 km. Tento náskok je teď pryč, takže si aspoň můžeme pomoct.

Směrem na Ďumbier natahuji už jen kousek a sbírám výšku na náročný přeskok směrem zpátky. Nabírám bohužel jen 2200 m, ale výš se prostě nedostanu. Zvažuji vzít to přes mrak trochu bokem, ale nakonec volím přímou stopu a dobře dělám – mrak se po cestě rozpadá.

Část kolem Pohronské Polhory je skutečný očistec. Je to tu samý brdek a žadný pořádný kopec, takže je to tu samá bublina a žádný pořádný stoupák. Bubliny stoupají maximálně do výšky hřebene, takže se musí létat přes zařízlá zalesněná údolí a doufat, že to tam člověka nespláchne. Maroš už na to nemá nervy a vzdává to, já to protlačím do Tisovce.

Tam se pokouším přeskočit na hřeben vepředu, ale když vidím, že to nevyjde, tak letím v klesáku za hřebenem a je jasné, že už se nezvednu. Aspoň zavřu trať, ale 4 km navíc by přidaly 8,5 km trojúhelníku (jednak by se neuřízla trať a jednak by se zvýšila tolerance).

Tuhle trať jsem si vysnil, hned jak jsem na Slopovo začal jezdit. Zkoušel jsem ji už aspoň desetkrát. Nevypadá nijak zvlášť náročně, trojúhelník je na mapě prakticky narýsovaný, ale ve skutečnosti je pěkně těžká. Největší problém je, že nejnáročnější část trati podél nízkých brdků se letí až na závěr a navíc to je proti větru. Z Kráľovy Hoľe by to bylo mnohem snazší – ráno snadná část podél Nízkých Tater, v nejlepší část dne ten těžký úsek a odpoledne pak dokluz po větru. Ze Slopova by paradoxně možná byla delší trať přes Čierny Balog jednodušší.

Glider	OZONE Zeno 2 (EN D)
Route	92.2 km FAI (147.5 pt)
Duration	5:02