Sněžka!

Dostupy dnes nejsou nic moc, tak se držím před prvním hřebenem Krkonoš. Ale Drny to bere dozadu do hor, tak sbírám odvahu a připojuji se k němu. Nad terénem jsme jen tak 200 m a musíme neustále dotáčet.

Do Špindlu to docela jde, ale tam je velký přeskok. Já hledám štěstí pod mrakem nad údolím, Drny letí rovnou nad Medvědín. Vyhníváme postupně oba.

Rozhoduji se pro restart z Medvědína, což je trochu šílený plán. Je to asi třetí hřeben od kraje hor, takže to tu je turbulentní a pracovní výšky není moc, protože podlaha je hodně vysoko.

Chvíli bojuji u Medvědína, ale vzhledem k větru zprava si říkám, že má jediná šance je u nafukovaného Železného vrchu.

Tam se skutečně z podlahy zvedám a přemýšlím, co dál. Táhne mě to na Sněžku, což bude s dnešními dostupy asi jen 1600 oříšek, ale zkouším to i tak. Jednou se mi nad ní už podařilo přeletět při startu z Oblíka, teď to zkouším i z Krkonoš.

A daří se. Je to skvělý pocit vysváhnout si tuhle horu. Přemýšlím, co si asi myslí davy turistů, které se na ni škrábou. Přiletím, nasbírám výšku a zase letím dál. Neskutečné!

Jenže v horách jsem s těmito dostupy v pasti. Letím směrem zpátky na Černou horu a jsem od ní nakonec asi jen 4 km. Vidím nad ní chumel křídel, ale vím, že je absolutně nereálné se k ní dostat zpátky. Přistávám jako už jednou v minulosti na hřišti v Horním Maršově, tentokrát s potleskem.

Výkon jsem dnes zase žádný nepodal, ale užil jsem si to neskutečně. Restart z Medvědína byl nakonec dobrý plán, i když jsem mu moc nevěřil.

Glider	OZONE Zeno 2 (EN D)
Route	24.3 km (24.3 pt)
Duration	1:23