Hezky jsem se proletěl.

Na startu jsme pozdě, chodí to už hodinu. Let je díky tomu jednoduchý, až k přeskoku přes Piave to letí skoro samo. Tam vytáčím 1600 a letím k mráčku u předního hřebene. Ten ale nic nedá, proto se vracím. Je to myslím správné rozhodnutí - na tom místě už jsem měl jen nějakých 1400 a pokud bych řeku přeskočil, tak bych se na hřeben napojil moc nízko. To už se mi jednou stalo a po boji jsem tam nakonec vyhnil.

Na druhý pokus vytáčím 1800, ale hlavně u předního vrcholu a ne u zadního. Díky tomu se nemusím tlačit proti větru a na hřeben se napojuji až u antén, kde se mi celkem rychle daří dobrat aspoň nějakých 100 m a celkem v pohodě přeskočit žebro k prudšímu svahu, kde už to jde zase snadno.

Kolem Bassana to prosmažím vrchem - vytáčím u památníku a pak pořádně teprve až na druhé straně na Marostice.

Až ke Schiu to opět letí samo. Na Schio se ale rozhoduji už nepřeskakovat. Vpravo v horách prší, na konci údolí přede mnou taky. Svah na konec údolí je sice nasvícený, Schio taky, ale kdo ví, jak dlouho to vydrží. Navíc musím myslet i na to, že se počasí postupně zkazí na celém hřebeni při cestě zpátky.

U zastíněného hřebene dobírám aspoň z 1100 na 1400 a u Lusiany dnes jednikrát řeším nedostatek výšky. Vzal jsem to rovně přes údolí a Karel mi pak radí, že lepší stopa by byla podél hřebene.

U Lusiany se zvedám z nějakých 800 m, před přeskokem na Malou Grappu dobírám a opět v pohodě údolí přeskakuji. Usměje se na mě štěstí a ještě chytnu stoupák nad údolím. Při přeskoku si mě nejprve prohlíží dravec - přiletí přímo přede mě, mávne na pozdrav a letí si dál. Když jdu na záchod, tak si mě prohlídne protiletící pilot. Nejprve si říkám, že počkám, až proletí, ale pak si řeknu: "Ale co, třeba to vezme okolo." Ale nevezme, letí přímo ke mně a zírá, co to dělám.

Bassano se rozhoduji odsváhnout. Ale když u památníku potkávám 3,5 m/s stoupák, tak si řeknu, že výšku stejně někde musím dobrat, tak proč ne zrovna tady. Dotáčím dnešní maximum 2300, u naskákaných mraků je dobírám znovu a dlouhý přeskok přes Piave opět v pohodě zvládám.

Vytáčím poslední stoupák a pak začíná boj o to, abych nezmokl. Nad Revine prší, vlevo v horách taky. Hřeben je fest zatažený a je jasné, že na něj taky začne pršet. Beru to proto po druhé straně údolí, kde ještě není tak černo. I tak na mě několik kapek padá, ale přistávám víceméně suchý.

Let se mi moc líbil a povedl. Mám rád tohle jednoduché létání, kde je trasa jasně daná a není třeba moc řešit výšku. Jeden borec tu dnes uletěl 170 km. Jak? Startoval o hodinu dřív. Díky tomu stihl přeskok na Schio. Zpátky to pak vzal rovinami, které ještě byly nasvícené. Tuto variantu jsem taky zvažoval, ale nakonec jsem upřednostnil vrátit se co nejblíž startu.

Glider	OZONE Zeno 2 (EN D)
Route	125.3 km triangle (175.4 pt)
Duration	4:49