Boj.
Zatímco včera byly vyloženě jarní podmínky (čtyřkové stoupáky, pod základnou na speedu 70 km/h s klouzákem 20:1), dnes to je typický podzim.
První let je vysoká a fouká tak 2 m/s, ale říkám si, že to radši sletím, než tvrdnout na startu. Nicméně dostanu se i do +200, ale výlet před kopec mě uzemní. Přistávám na úzkou cestu mezi poli kukuřice, určitě jedno z mých top 10 letošních přistání. Kluci se vsadili o pivo, jestli to dám.
Na druhý let už se roztahuje, ale daří se mi vytočit jen 850 m n.m. Je tam ještě jedno křídlo, tak odvážně vyrážíme. Nedaří se mi dotočit žádný stoupák a musím být dnes vděčný i za jedničky.
U Lovoše už přistávám - dělám poslední zatáčku, kterou se jen otáčím na přistání proti větru. Místa tu moc není, takže opravdu do poslední chvíle letím po větru. V té zatáčce ale pípne vario, tak to otočím a naprosto neskutečně se mi podaří vyzvedat z 25 m AGL. A není to tak, že bych si z této výšky Lovoš prostě vysváhl - ne, stoupák jde vedle Lovoše, z pohledu větru byl vedle kopce, ne před ním.
Zbytek letu už je jen bonus - mezi Milešovkou a Kruškami to klasicky odnuličkuji a zvedám se až u Krupky. V Německu konečně naskakují kumuly, mě se konečně daří skoro dotočit základnu a pak to jde chvíli dobře. Tedy na dnešek, kdy jsem si zvykl, že 300 m nad zemí je vlastně luxusní výška.
Bohužel mě zastavuje Drážďanský prostor. Nějak jsem nepočítal, že k němu doletím kolmo - jeho oblet bylo potřeba začít realizovat už v Česku. Vybírám si, jestli poletím 25 km kolmo na vítr nebo 40 km šikmo na vítr, nakonec volím delší trasu, ale stejně mě to do prostoru sfoukne.
Zpátky stopem do Drážďan se super chlapíkem, který měl spoustu chytrých dotazů o paraglidingu. A pak FlixBus do Prahy.
Dnes to bylo maximálně vydřené, počet záchran nízko nad zemí ani nepočítám, byly prakticky pokaždé.
Glider | UP Trango X-race (EN C) |
---|---|
Route | 90.9 km (90.9 pt) |
Duration | 3:34 |