Pěkný dárek.

Zachycení je dnes docela snadné, pomáhají i další křídla. První stoupák vytáčím spolu s Křemílkem, se kterým jsme se domlouvali, že poletíme spolu. Letí ale do modré díry, já za ním, další stoupák nad lomem pak nedotočím a další dvě hodiny brousím podlahu.

Zatímco nahoře lítám stylem "vytočit trojkový stoupák a k dalšímu letět 70 km/h na speedu", tak dole musím vzít za vděk každým kozím prdem a cesta tedy ani ve slušném větru moc neubíhá.

Když konečně něco vytočím, tak mi udělá velkou radost Křemílek, kterého jsem cestou ztratil a který mě dolétá. Nějakou dobu pak letíme spolu - chvílemi mě trochu mate a místo k mraku létám za ním, ale chvílemi mi zase pomáhá. On pak odbočuje do Turnova za kamarádem a přeje mi šťastný zbytek letu.

Myslím si, že jsem z nejhoršího venku, ale před Krkonoši se přestávají rozpadat mraky a všechno se tedy zastiňuje. Už jsem pod úrovní terénu, ale je tam naštěstí hranka, kterou si trochu přisváhnu. Je ofukovaná z boku a v údolí, takže i u ní pořád klesám, ale pomůže mi to přečkat zbývajících pět minut, než se po dlouhé době zase rozsvítí. Jako poslední naději před přistáním letím za kánětem, které sice netočí, ale než k němu doletím, tak točit začne.

Vyhráno ale pořád nemám - vytočím asi jen 300 m nad hranu a pak ji trochu na srdíčko přeskakuji k další hraně, nad kterou je ovšem mrak. A skutečně se tam konečně hezkým stoupákem zvednu až do 2300.

Pak si plním svůj dávný sen a prolétám přesně nad Sněžkou. Před dvěma lety jsem byl týden v Krkonoších, každý den jsem lítal a o tomhle jsem snil. Čekal jsem, že se mi to povede z Černé hory, z Lysé hory nebo třeba z Kozákova, ale že mě to sem zavane z Oblíku, to jsem fakt nečekal.

Jak jsem v povznesené náladě, tak se s 1800 m neohroženě pouštím za Sněžku do Polska, kde mě čeká nejdivočejší stoupák dne. Celkem pochopitelně, je to tu trochu v rotoru. Ale naštěstí je to silná trojka, takže když se s ní nejdřív trochu poperu, tak mě za chvíli vytáhne zase do bezpečí.

Když ji dotočím, tak začíná mnohaminutový boj o to, abych neskončil v mraku. Termika se v pět odpoledne úplně zbláznila a najednou vyrostlo několik velkých mraků, mezi kterými musím na speedu kličkovat. Menší i nadlétám, ale pod těmi velkými i s 2800 zvládnu proletět. Takovou výšku jsem v Česku ještě neměl.

Obří mraky se bohužel zase nerozpadají, takže pak už ve stínu následuje jen neskutečný 30km dokluz. Škoda, že jsem nevydržel trochu dýl, pak už zase vylezlo sluníčko a začaly naskakovat nové mraky.

K dnešním narozeninám jsem si dal pěkný dárek. Řada lidí mi přálo "konečně" i to dvoukilo, ale mě ta kulatá čísla tolik neberou. Mezi 180 a 190 je stejný rozdíl jako mezi 190 a 200. Spíš mi je líto, že jsem neletěl ještě o hodinku dýl, což by ale asi vyšlo nastejno. I tak to byl skvělý let, na několika místech pořádně vydřený.

Zpátky pěšky, třemi stopy, na motorce s Jonatánem (díky), autobusem, třemi vlaky a Uberem (metro už nejelo).

Glider	UP Trango X-Race (EN C)
Route	184.1 km (184.1 pt)
Duration	5:51