Nad La Unionem.

K La Unionu dolétám v pohodě, ale tam se zaseknu na celý zbytek dne. Nedaří se mi prorazit inverzi v 1800 a nemám, kam letět. V rovinách jsou desetinkové stoupáky, ze kterých pořád vypadávám. Natočit aspoň 2000 a vzít to zadem mi nejde. Chci letět zpátky a podívat se na druhou stranu od startu, ale tam začlo pršet. Nakonec v malé výšce přeskakuji La Union a tam přes hodinu svahuji. Je příjemné se z 1300 bez točení zvednout na 1600, ale nemůžu najít žádný stoupák, který by mě posunul výš. Nakonec vytočím zase aspoň 1800 a skáču zpátky. Za La Unionem na třetí pokus nacházím stoupák, který mě konečně nad inverzi dostává a zvedne mě konečně až do základny, která je teď v 2400. Vysoká se rozpustila a vypadá to teď na super den, ale bohužel je to to poslední, co se mi dnes povede. Proletím pod jedním mrakem bez stoupáku, pod druhým taky a k ptákům točícím nízko nad zemí mi chybí 200 m. O kilometr nade mnou zrovna letí 150 závoďáků do rovin – pěkný pohled. Přistávám na cestu mezi poli.

Kolumbie je první místo, kde lítám dlouhodobě v bezvětří a je to paráda. Stoupáky k hranám obvykle chodí z jedné strany, ale stoupák nad hranou si pak vzduch natahuje z obou stran. Takže i na druhé straně je sice většinou trochu bordýlek, ale i v tom se dá nad hranu většinou zvednout a tam se napojit na hlavní stoupák. Člověk se tady nemusí bát se na hřeben napojit z jakékoliv strany a primárním cílem je pak vždycky dostat se nad něj. Jádro obvykle není přímo nad hřebenem, ale kus dál na té správné straně, nicméně to už si člověk ustředí.

Když jsem se druhou hodinu pořád plácal u La Unionu, tak mě to nebavilo a říkal jsem si, že takhle svahovat jsem mohl i na Rané. Ale poslední čtyřkový stoupák byl odměnou za mou trpělivost. Jen škoda, že jsem pak zlepšené podmínky nedokázal zužitkovat.

Glider	UP Summit XC4 (EN B)
Route	33.9 km FAI (47.4 pt)
Duration	3:19