Kamarád v drátech.

Startuji snad do nejlepšího intervalu v životě. Většinou mi chvíli trvá, než se ve vzduchu zorientuji, udělám si pár pentlí a pak teprve točím. Tentokrát začnu točit prakticky přímo ze startu. Za minutu jsem +100 m nad startem, to je myslím můj rekord.

Chvíli po mně startuje David a taky se rychle zvedá. Další kamarád startuje chvíli po něm, ale start mu nevyjde, křídlo jde k zemi. Po chvíli už ho vidím ve vzduchu, ale je opravdu hodně nízko. Asi odstartoval do klesáku za naším stoupákem. Říkám si, že už se asi nevyzvedá, ale na přistání by mu to vyjít mělo. Jenže nevychází. Vidím křídlo padající k zemi a je mi jasné, že trefil dráty. Po chvíli vidím záblesk a šlehnutí drátu. Přemýšlím, jak k němu co nejrychleji dostat pomoc. Než bych sespiráloval dolů (jsem asi +300 m nad startem), ve stresu přistál na malém plácku mezi domy, odepnul se, našel cestu mezi domy a dostal se k němu, tak to bude trvat nejmíň 10 minut. Dávám proto zprávu Berouňákům, u kterých vím, že jsou poblíž. Kamarádovi na zemi volám, ale ten to nezvedá. Po chvíli vidím, že se kamarád hýbe a běží k němu někdo z nedalekého domku, ten mu pomoc určitě přivolá. Později jsem vyhodnotil, že jsem měl co nejdřív zavolat 112, ale nebyl jsem si jist, že jim dokážu přesně popsat polohu.

Letím dál, ať se tu nemotám. Po čase se ohlížím a vidím kouř z louky a lesa, který zapálily spadlé dráty pod napětím.

Z konce hrany u Zahořan přeskakuji k Dubové, kam dolétám v asi +100 m nad startem a kde se mi daří svahováním držet. Po čase se vyzvedám na +250 a jdu na přeskok k Pravé hoře. Ten je ale mnohem těžší, než vypadá. Na závětrné straně vidím točit káně, tak si to namířím k němu, sedlem ale fest protahuje, navíc je za předsunutou hrankou. Ta má asi 10 m, tak si říkám, že za ní nemůže být nic strašného. Ale kombinace narychleného vzduchu v sedle, turbulence za hrankou a turbulence od stoupáku, který točí káně, udělá pěkné rodeo. Klapne mi to a když to vyberu, tak hned znovu, propadám snad 50 m. Ale výšky mám naštěstí celkem dost, tak se vracím k Dubové, ale tam dolétám už nízko. Ono to dnes bylo i celkově divočejší, než to z modelů vypadalo. Už u startu jsem chytil jeden klapanec, kdy jsem brzdu musel dát až někam ke kyčli – a to bylo vysoko ve vzduchu bez nějakých mechanických turbulencí a narychleného vzduchu.

Kamarád je naštěstí v pořádku, zítra by ho měli pustit z nemocnice domů.

Podmínky jsou pořád skvělé, ale jít znovu na Beroun si netroufám. Představa, že bych něco podělal a skončil třeba na stromě nebo v tom jednom drátu, který mezi stožáry zbyl, není úplně lákavá. Jedu proto na Knížkovice, kam jsem chtěl původně doletět. Mile mě překvapí, že to není jen slet, dostanu se i +60 m nad start.

Glider	UP Summit XC4 (EN B)
Route	9.4 km (9.4 pt)
Duration	0:50