Druhý task.

Podmínky mají být dnes poměrně náročné. Vítr do 2 m/s se má stáčet z JZ na SZ, od rána má postupně zesilovat vrstva vysoké. Dostupy mají být v horách 1800, v rovinách méně. Já tipuji, že pojedeme na Kozákov, ale task komise hlasy 2:1 rozhodne ve prospěch Černé hory.

Přestože se má nasouvat vysoká, tak vzdušný start je ještě o 5 minut později než včera, ve 12:55. Včera mě předstartovní plácání u kopce moc nebavilo, tak jdu na to dnes o 20 minut později.

Navzdory předpovědi točím první stoupák až do 1900, několik pilotů je nade mnou ještě aspoň o 100 m výš. 2000 dnes později taky dotočím.

Před vzdušným startem se mi daří držet slušnou výšku, takže po "startovním výstřelu" hned vyrážím. Cestou na první otočňák si jednou dotáčím. Držím se Hanky Dlaskové. Jsme v podobné výšce i dálce a sleduji hlavně, kdy přestává točit stoupák. S tímhle rozhodnutím vždycky hodně zápasím. Slábne to - mám zkoušet hledat dál nebo letět? Tak ji tentokrát prostě kopíruji.

Cestou zpátky se k nám přidá ještě Haus0. Chvíli pak naši skupinku vedu, ale pak ostatním odlétám. Letí se mi skvěle. Vzduch je opět krásně živý, chodí i trojkové stoupáky. Cestou ke druhému a pak i třetímu otočňáku se mi daří držet dobrou výšku. Startovní pole je hodně roztrhané, ale vepředu vždycky někoho vidím a poznám podle toho, jestli mrak ještě funguje nebo obecně kde je stoupák.

U Trutnova ale jeden stoupák míjím a propadnu se až na 700 m n.m. O hranku se zvedám aspoň 200 m, ale na její závětrné straně je stoupák použitelný. Je to pochopitelně trochu turbulentní, ale zvládám to uřídit. Když se zachráním, tak mě doletí další skupinka - přiletí do mého stoupáku ve výšce, kam jsem se pracně vyškrábal.

Třetí otočňák je na dosah, ale vpravo od něj vidím točit velkou skupinu, tak letím k ní. Potkávám tam Janičku i nějaká Enza. Po vytočení se všichni vydávají doprava k cíli, ale já se musím vrátit ještě ke třetímu otočňáku. Pro jistotu kontroluji velikost jeho kružnice, ale je to tak, ještě jsem ho netečnul. Asi kilometr za kružnicí je slibný mrak, ale rozhoduji se ho tam nechat, potřebuji letět přesně na druhou stranu. Už se to dekuje, tak si říkám, že není čas ztrácet čas.

Při odletu z hor chytnu malou bublinku, ale pomůže mi jen 20 metrů. Když sbalím, tak se to zase roztáhne. Tím pádem když bych si zaletěl k mraku, tak bych náročné období přečkal, ale to jsem nemohl vědět.

Dnes se mi kromě prvního cíle (do nikoho nevrazit) podařilo splnit i druhý (od Hanky jsem okoukal, kdy opouštět stoupák; od točících, jestli mrak ještě funguje) a málem i třetí (skončil jsem 3 km před cílem).

Trasu jsem nevolil moc přímočarou - letěl jsem hodně cikcak, dokonce jsem se vracel, třetí otočňák jsem netečnul, abych se udržel ve výšce. Ale díky tomu jsem zůstal dlouho ve vzduchu, což je pro mě nejdůležitější. Cestou jsem viděl hodně vyhnilých, takže bylo správné letět konzervativně.

Zatímco včera to pro mě byla soutěž o to došudlat samostatně co nejdál, dnes jsem si skvěle zazávodil. Hodně jsme si pomáhali s ostatními piloty a díky tomu jsem se i něco naučil. Přitom jsem se jen nevezl, občas jsem skupinku i vedl, ustřeďoval stoupáky a podobně. Task komise je k nám milosrdná. Task dnes vypsala po větru, který se v průběhu dne měl měnit, a po hřebínkách, aby se to ve slabých podmínkách dalo doletět.

Glider	UP Summit XC4 (EN B)
Route	49.7 km (49.7 pt)
Duration	2:55