Málem nic.

Většinou se celkem snadno rozhodnu, kam vyrazit, ale tentokrát hodně tápu. Na jihozápadní vítr obvykle jezdím na Oblík, ale tam kvete nějaká kytka a ochranáři nás tam nechtějí. Zlatník totéž. Na severu území se to má víc dekovat, tak zvažuji nový start na Svatoboru, ale vítr se tam má nějak točit, tak se mi to nezdá. Láká mě Osser, ale hranice jsou zavřené. Z Prahy do Hamrů jede přímý vlak, ale už v šest ráno a zase tak rád lítání nemám.

Jedu proto nakonec na Lovoš s Janičkou a Berouňáky – díky! Na startu fouká kolem 6 m/s, v nárazech tak 10. Občas to na chviličku poleví, ale pak hned přijde facka z neodhadnutelného směru. Z Oblíku přiletí nějaká žiletka a moc se neprosazuje, ani žádný stoupák nenajde. Čekáme asi hodinu, je to pořád zhruba totéž, předpověď taky zlepšení neslibuje, tak jdu dolů pěšky a jedu s Pepou a Láďou na Trabice – díky za vysvobození z Lovoše a za odvoz.

Na Trabicích jsou ve vzduchu tři křídla, na startu je mírný větřík, který zeslabí, pak zesílí, takže startuji normálně do intervalu. Vytočím stoupák – ne sice moc vysoko, ale i tak se rozhoduji odletět.

S malou výškou letím nad všelijakými kopečky, za kterými je to celkem turbulentní. Nejvíc dostanu naklepáno u Rýdeče, ale poperu se s tím a vyzvedám se. S dnešní největší výškou 1650 paradoxně začínám tušit, že se blíží konec, protože se všechno zastínilo a před sebou nevidím žádný jasný bod, kam letět – pole nebo hranku. Vyberu si vesnici, ale nic nad ní není.

Když dobalím, tak zastavuje auto, ze kterého slyším: „Ahoj Kubo!“ Okolo jel úplnou náhodou můj kamarád Miras, který jede do Lovosic a hází mě až zpátky do Trabic. Paráda, díky moc.

Tam se už mezitím přesunula i parta, se kterou jsem přijel, tak aspoň ještě posvahujeme. Jde to trochu zleva, ale to není na škodu, protože to aspoň dobře zvedá u většího kopce vpravo.

Jsem rád, že jsem se dnes aspoň dostal na vzduchu, protože už to chvíli vypadalo, že to dnes bude jen turistika.

Glider	UP Summit XC4 (EN B)
Route	21.4 km (21.4 pt)
Duration	0:58