K výhledu na Karlštejn.

Je o 14 stupňů chladněji než včera a naštěstí jsem na to připraven – včera rozepnutá šusťákovka a tenké rukavice, dnes péřovka a tlusté. Přicházím trochu později než ostatní a na startu mi moc nechce fouknout, takže mi velká skupina odlétá doleva. Jejich stoupák už nechytnu, tak místo toho letím doprava. Když konečně něco pořádného točím, tak už ostatní letí zpátky, někteří docela s malou výškou. Vydávám se taky doleva a dolétám až k vyhlídce na Karlštejn. Tam chci vytočit a vrátit se zpátky, ale stoupáky jsou tu slabé a brzy končí. Několikrát aspoň pár desítek metrů doberu a díky tomu jen tak tak dolétám zpátky. V gajblu to trochu zvedá, ale radši letím „na jistotu“ ke startu. Tam je to ovšem celkem mrtvé, vítr trochu zeslábl a držím se tam jen zhruba v úrovni startu. Letím proto zase do gajblu, kde spolehlivě vytáčím.

Plánuji letět trochu dopředu a tím udělat rameno trojúhelníku. Letí to naprosto neskutečně – daří se mi držet kolem 900 m, málokde to klesá a dolétám skoro až ke hranici nižšího prostoru nad Staňkovkou. Konzervativně se nakonec přeci jen rozhoduji vrátit, ale cestou zpátky zase vytočím, takže u hrany jsem zase ve vesmíru. Točit se mi ani už moc nechce, k přistání to mám na dokluz, ale pak mě napadne, že bych mohl letět ještě dozadu, tak přeci jen vytočím. Už mě z toho trochu bolí ruka, tak si dělám na řidičce wrap, ale pak si to málem přetáhnu, tak ho zase radši sundávám. Letím ještě dozadu a zase to neklesá. Přestávám točit jedničku v 950 m, letím rovně a vlítnu do trojky – netočil jsem jádro, takže v 1000 dávám uši. Dodělávám druhou půlku posledního ramene FAI trojúhelníku a s velkou rezervou se vracím zpátky. Mohl bych lítat dál, další směna právě nastupuje, ale dnes už mám „splněno“.

Ve srovnání se včerejškem byl vítr o poznání slabší a klouzák se mi díky tomu držel kolem 7:1, včera jen kolem 3:1. To, co se mi včera nepovedlo (let podél hřbetu doleva), jsem si dnes vrchovatě vynahradil. Nečekal bych, že se budu muset víckrát zachraňovat před prostorem než před zemí. Paráda! Naštěstí dnes byla totální deka, protože co by už s tak dobrými podmínkami udělalo slunce, to by asi byla pěkná divočina.

Na speedu jsem začal na madlech na Céčkách nechávat trochu váhy v rukách, abych cítil, co se s křídlem děje. Podobně jako mám trochu váhy v brzdách při letu bez speedu. Nedeformuje to popruhy, ale přesto vím, když mi křídlo začne vadnout.

Glider	UP Summit XC4 (EN B)
Route	17.9 km FAI (28.7 pt)
Duration	2:20