Jaro je tu.

Venku je 9 °C, velký rozdíl proti nedávným mrazům. Přizpůsobuji tomu vybavení – tenké ponožky místo tlustých, normální kalhoty místo lyžařských, prstové rukavice místo palčáků, žádná kukla, voda místo čaje. Jen péřovku si nechávám, protože je lehoučká.

Předpovědi dnes hlásí maximálně 2,7 m/s kolem 15:00, ale už před polednem sondy začínají olizovat trojku, tak se vydávám zkusit Beroun. Jde to trochu z jihu, ale později se to stočí na ideální JV. Cestou vidím točit káně, tak si říkám, že by to dnes mohlo být dobré.

Cestou na start vidím Martina Ondráška ve slušné výšce nad hranou, takže na udržení by to dnes rozhodně mělo být. V pohodě startuji napoprvé, skutečně se bez problémů zachycuji a po chvíli už točím. Jeden stoupák mě vynese až k TMA, na což moc nejsem připraven a teprve ve výšce kolem 1000 m n.m. se začínám ujišťovat, že tu je prostor opravdu v 1050. Na speedu peláším pryč, ale jsem pod mrakem, takže to moc neklesá. Měním proto směr, abych se dostal zpod něj. Když se to povede, tak mi na půlce speedu levá strana klapne, ale bez nějakých potíží. Pak letím dopředu až za koleje. Snažím se vrátit pod mrak, ale klesl jsem už moc, takže už to nenosí (v létě jsem si ověřil, že kousek pod mrakem se dá letět rovně a neklesat mnohem líp než níž pod ním). Naskákaly krásné kumulostrády, ale já jich nedokážu využít. Když ztratím moc výšky, tak se prostě vracím ke kopci. Martin podmínek využil lépe – podruhé vytočil nad kolejemi a pokračoval v letu – paráda!

Kumulostrády všechno dost zastínily, takže pak spíš jen svahuji s občasným přitočením. Štěstí se na mě ale po nějaké době usmívá znovu, ještě jednou točím až pod TMA (tentokrát přestávám točit už v 950) a letím k Zahořanům. Kousek ode mě prolétá malé letadlo a je níž než já! Říkám si, že s výškou +100 m nad startem se začnu vracet, ale na této hranici to skoro neklesá, tak letím dál a skutečně se za chvíli vyzvedám z +90 zase na +110. Letím až za Zahořany a poprvé od září se přepínám ze svahovacího do přeletového režimu – přemýšlím o nahřívaných místech a odtrhových hranách a letím k nim něco ulovit. Chytím nulku, která mě ale snáší, tak se vydávám zpátky.

S menší výškou pak ještě letím doleva k Ostrému, ale zpátky se vydávám zbytečně brzo, ke startu se vracím s +50. Klidně jsem mohl letět ještě dál.

Podmínky slábnou, tak už jdu pomalu na přistání, slušnou výšku využívám ještě na klapance (levý, pravý, čelní) na půlce speedu, s kterým poslední dobou nejčastěji lítám. Chci zkusit ještě spirálu, ale nejsem ani 200 m nad zemí, tak ji nedělám.

Ostatní piloti bohužel tolik štěstí neměli – Janička odstartovala s drátem ve šňůrách, tak šla hned na přistání, Tomáš zase s klacíkem. David polétal hezky a ke konci byl o dost výš než já – vždycky si tam přitočil nějakou bublinku.

Dnes parádní den. Podmínky tak akorát na start a bezproblémové udržení, stoupáky díky tomu málo snesené. Točit si dvojkový stoupák kolmo nahoru – jej!

Před odjezdem si ode mě Tom ještě vyzvedne starou sedačku a bágl, takže i tohle klaplo.

Na https://skylines.aero/tracking/11233 jsem začal dávat live tracking svých letů.

Glider	UP Makalu 4 (EN B)
Route	16 km (16 pt)
Duration	2:28