11.12.2020 12:07 Jakub Vrána (Staňkovka, 10.2 km, 2:02)

Naposledy v Successce.

Má foukat kolem 3-4 m/s JV, v nárezech 5-6, tak vyrážím na Staňkovku. Na startu vypadají podmínky opravdu ideálně. Nad Prahou dokonce svítí sluníčko a já doufám, že přijde i sem, ale místo toho se časem zatáhne všude. Startuji napoprvé. Za letu mě trochu straší Berouňáci posíláním údajů ze sondy v Berouně – nárazy 7 a půl, 10, pak dokonce 11, tak radši lítám dál před kopcem. Tady žádné takové bomby ale nepřichází. Občas letím na speedu, ale spíš jen proto, abych se někam dostal rychleji, ne že by to bez toho nešlo. Držím se kolem +100 m nad startem a občas i vytočím nějaký stoupáček. Je neuvěřitelné, jak výška naskakuje – stoupák 2 m/s a jedna otočka 25 s – to znamená, že během dvou otoček jsem o 100 m výš, což je v zimě strašně moc.

Dvakrát se vydávám za dráty směrem na Radotín. Obzvlášť druhý pokus z +200 m vyjde pěkně. Říkám si, že v +130 to radši otočím, protože je přede mnou hustá zástavba v lese a není moc kde přistát, ale pak se zadívám na panelák, kde v dětství bydlel můj kamarád, a najednou mám jen +80. I s touhle výškou se naštěstí v pohodě vracím, cestou zpátky ještě trochu stoupám. Stačí přeletět první nízké dráty a před dvojema vysokýma už se dá přistát. Ale přelétám s rezervou i ty vysoké.

V zimě obvykle lítám hodinku a pak už mě to buď nebaví nebo mi je zima. Dnes mě to pořád baví a zima mi je jen trochu na nohy v botách. Z videí jsem si všiml, že často dělám něco s rukama, vyndávám je z rukavic, pak se je tam zase snažím dostat, v tlustých rukavicích mám problém se narvat do řidiček. Dnes je to od startu až do přistání s rukama pěkně v rukavicích a v řidičkách, tak mi je na ruce teplo a nerozptyluji se tím.

Asi po hodině a čtvrt jeden pilot při startu zavětví, tak mu nabízím pilku, kterou mám v autě, ale prý si s tím poradí, což se asi za půl hodiny potvrzuje.

Na přistání nahoře jdu s výškou +120 m, ale stačilo by určitě i míň, takže let za hranu i samotné přistání je v pohodě.

Dnes to byl asi můj poslední let se sedačkou Advance Success 4. Koupil jsem Lightnessku, kterou jsem v létě zkoušel a vyhovovala mi. Slibuji si od toho lepší aerodynamiku a lepší tepelný komfort. Taky je o půl kila lehčí, což akorát vyváží půl kila, o které je těžší Summit oproti Makalu. Successka je dobrá sedačka, je pohodlná, dobře nastavitelná a skvěle mi vyhovovala. Za velký chránič jsem byl při mém zavětvení v Řevničově opravdu rád, propadl jsem totiž až na zem. Trochu se mi vytahala jedna guma držící speed, takže pak už na zemi nedržel tak dobře zvednutý, ale ta by se asi dala vyměnit. Co jsem si naopak celou dobu ke své spokojenosti nastavit nedokázal, je pultík Woody Valley, který má jen jednu obří kapsu (radši bych víc menších) a při startu se mi pořád nějak přetáčel.

+
XContest