20.11.2020 11:31 Jakub Vrána (Mokropsy, 5.4 km, 1:02)

Trénink na jaro.

Posledních několik dní bylo docela teplo, ale včera přešla fronta, výrazně se ochladilo a do toho dnes svítilo sluníčko. Tahle kombinace udělala ve vzduchu docela divočinu, kterou bych čekal spíš na jaře.

Z modelů se nejlíp trefil AROME, který předvídal Z až ZJZ vítr. Ostatní modely hádaly SZ, takže to vypadalo na Cukrák. Na SZ se v souladu s AROME vítr skutečně kolem 11:00 stáčí, tak vyrážím. Na startu to jde pořád trochu zleva a vítr je spíš silnější. Pak se ale stáčí a zároveň uklidňuje, tak v pohodě jako první startuji. Daří se mi snadno dostat ke svahu vlevo, kam jsem si nebyl jist, jak pohodlně s tímhle směrem větru doletím. Čím víc vlevo, tím míň to ale nosí, tak se pak vracím trochu doprava. Nicméně po chvíli mi svahovací vítr začíná být docela jedno, protože začínají chodit opravdu výživné stoupáky. Nejdřív jedničky a dvojky, které bych dejme tomu ještě čekal, ale pak v nárazech i čtyřky, integrované 3. Jednou se mi křídlo divně prolomí jako bych dělal B-stall. Možná jsem si ho při točení trochu přetáhl, ale chvíli trvalo, než se z toho křídlo s mými zásahy vzpamatovalo.

Jeden pilot jde na záfuk, druhý odlétá proti větru. Já si na záfuk moc nevěřím a proti větru mi to neletí, tak se bohužel jen plácám kolem startu. Točím si stoupák a hlídám si základnu, která se blíží. Když ale na variu vidím 1000 m n.m., tak mi dojde, že jsem vlastně taky pod prostorem. Bohužel jsem si vario před startem nezkalibroval (což mi přes zimu přišlo zbytečné), takže jsem ve skutečnosti už o 100 m výš. Rychle odlétám a vracím se před hranu.

Vítr slábne na síle, ale zároveň je mnohem divočejší. Půlka křídla mi jde nahoru, druhá dolů, začíná se to stávat nepříjemné. Jakmile naberu +100 m nad start, tak jdu nahoru na přistání. Nad horní loukou je vzduch kupodivu velmi klidný, takže přistání je bez problémů.

Jake při startu zavětvil, tak mu jdu na start pomoct vymotat to z větví a rozmotat šňůry (křídlo už sundal s pomocí jiného pilota).

Dnes hodně divoké, ale pro mě vítané zpestření podzimních svahovaček. Nikdy bych se nenadál, že v druhé půlce listopadu pohrdnu jedničkovým stoupákem, protože o kus dál bude nejspíš dvojkový. A taky že byl!

Taky jsem rád, že jsem nečekal do 14:00, kdy měl být vítr nejlepší, a šel hned dopoledne, dokud ještě svítilo sluníčko. Ve dvě totiž taky měla být sněhová přeháňka a nakonec opravdu pár vloček spadlo…

+
XContest