8.8.2020 14:28 Jakub Vrána (Lysá hora, Czech Republic)

Krkonoše.

Mám naplánovanou dovolenou v Peci pod Sněžkou, tak se stavuji na Lysé hoře. Má dnes foukat V, na Lysé asi 1 m/s, na Černém vrchu asi 3, což už se mi zdá moc.

Do půlky kopce jedu lanovkou. Prodavačka je milá – ptá se, jestli jdu lítat a když to potvrdím, tak mi dává seniorskou slevu. Díky! V Krkonoších jsou dnes Hike & Fly závody a u startu potkávám pár pilotů, kteří dnes jen fandí a radí mi, že jestli nezávodím, ať si dojdu co nejvýš. Stejně je už docela dlouho pod mrakem, tak je poslechnu a mám plán, že jakmile vyjde slunce, tak zastavím a než to rozbalím, tak se to třeba trochu nahřeje. Za kouskem modré oblohy je hned další mrak, takže není na co čekat.

Startuji na berana a jsem rád, že jsem to za tak dlouhou dobu ještě nezapomněl. Zrovna mi i trochu dýchne z jihu, tak doufám, že bych mohl něco chytit. A taky že jo, plán vyšel skvěle. Hned točím nulku, místy i půlku, trpělivě se po metru posouvám zpátky nad úroveň startu a čekám, jestli z toho něco vyjde. Kousek dál se mi podaří najít krásný dvojkový stoupák, který mě vynese až do 2500 m n.m. – můj rekord. Základny dnes měly být vysoko, ale po pravdě řečeno jsem si moc velké naděje nedělal – v poslední době se mi moc nedaří, je čtvrtý den po frontě, vítr fouká bokem na start, cestou nahoru jsem viděl několik pouhých sletů a startuji celkem pozdě. To je ale možná spíš výhoda – obvykle startuji kolem jedné, hodinu se mi v tom daří držet, ale pak vyhniju a než se dostanu zpátky na start, jsou nejmíň čtyři, kdy teprve začíná ten povedenější let. Polední termika je moc ostrá a nedokážu ji tak využít. Nevzal jsem si dnes ani bundu, ale s mikinou a rukavicemi se to dá přežít – maxima jsou dnes kolem 30 °C, takže nahoře může být něco pod 10.

Ve 2300 m potkávám motýla, který se mě ptá: „Tak co, taky se z toho nemůžeš dostat?“ Takhle vysoko bych ho fakt nečekal. Když mě začne olizovat mrak, tak z něj v pohodě vyletím (držím se na kraji) a pokračuji bez jasného plánu proti větru. Daří se mi držet mezi 2000 a 2500, takže i na vysoké hory mám pořád krásnou rezervu. Snažím se letět podle mraků, ale radši ne pod jejich nejčernější středy. Jsou dnes trochu převývoje, ale bouřky naštěstí ne.

V dálce vidím Sněžku a pohrávám si s myšlenkou, jestli to do té Pece nevezmu vzduchem. Když by to bylo po větru, tak jdu do toho a pro auto bych se stavil zítra. Ale proti větru to nechci riskovat.

U Špindlu hodně klesám až na 1300 m. Dlouho trpělivě šudlám nějaké nuly, ale až když se z té poslední odvážím trochu dál, tak narážím na dvojkový stoupák zase až pod základnu. Tedy tentokrát dokonce až nad ní. První mrak byl v 2500, tak mě u tohohle překvapí, že začíná už kolem 2450. Snaha letět rovně nejkratší cestou z mraku selhává, mrak si mě stáčí k sobě, teprve podle kompasu na mobilu se zorientuji a otáčím se do původního směru, kde byl kraj mraku blízko, a naštěstí z něj brzo vypadnu.

Pak už letím zpátky ke startu, ale výšku si zase držím luxusní, klouzák mimo stoupáky mám třeba 10:1. Rozhodují se proto letět ještě na druhou stranu a lehkovážně neprotnu kružnici u startu. Říkám si, že poletím jen kousek, ale vítr asi dost zesílil. Když se rozhoduji vrátit, tak je klouzák najednou jen 3:1 a musím volit stopu, abych vůbec přeletěl hřeben. Pak se mi ale podaří vletět do vzduchu, který se nevyplatí točit (akorát by mě to sneslo zpátky), ale ani v něm prakticky neklesám. Díky tomu trať s rezervou uzavřu. Podobně jako při startu vidím ve vzduchu několik dalších pilotů jenom slétávat, jeden dokonce dává uši. Nejspíš to byl závodník, který se jen potřeboval rychle dostat dolů (později se dozvídám, že Lysá byl poslední otočňák a cíl byl v Rokytnici).

Dnes parádní den. Nikam jsem se nehonil, ráno jsem pomohl ženě na chatě, cestou jsem se stavil na oběd, vyšlápl jsem si to nad obvyklou startovačku a hezky všechno vyšlo. Taky bych to označil za své první létání v horách, Krušné jsou proti Krkonoším jen takový zvedlý hřbet. Tady jsem si musel dávat pozor, abych neskončil v nějakém údolí mezi hřebeny. Naštěstí moc nefoukalo, takže rotory tolik nehrozily. Let to sice nebyl nijak rekordní, ale přesně v souladu s mými ambicemi a schopnostmi. Ve slabém větru chci lítat zhruba třicítkové trojúhelníčky. Dnes to sice nebyl ani třicítkový, ani trojúhelníček (spíš taková šiška), ale bylo to tak akorát. Když bych startoval dřív, tak bych třeba uletěl víc, ale třeba bych taky skončil po hodině na zemi.

GliderUP Makalu 4 (EN B)
Route30.3 km triangle (42.5 pt)
Duration2:29

+
XContest