27.6.2020 Jakub Vrána (Suchomasty, 3.2 km, 1:09)

Dopolední Suchomasty.

Windy na dnešek předvídá přeháňky, ale když Chrousti ráno hlásí, kam různě jedou, tak se koukám z okna a na sondu a vyrážím aspoň na Suchomasty. Odpoledne už mám něco domluvené, ale aspoň dopoledne se chci trochu povozit. Na přeháňky to fakt nevypadá, nebe je modré, nahoře trochu cirrů a pak jen pár malých kumulů.

Na první dva lety fouká málo a mně se moc nedaří v tom dobře manévrovat – otáčím vždycky v klesáku, tedy přesně naopak, než by bylo potřeba.

Po prvním letu potkávám na přistávačce místního pilota, který je dnes jen na vycházce s dětmi (myslím, že to je David Kovář, ale paměť mám strašnou). Říká, že trochu proklestil cestu a fakt že jo – od potoka se dá jít po spádnici krásnou pěšinkou, v nejprudším úseku je dokonce lano. Díky! Až bude příště brigáda, tak se hlásím.

Na třetí let se rozfouká víc a dostávám se kvůli tomu do problémů. Zkouším kokonovou sedačku a nabrat kokon patou se mi daří jen zhruba každý druhý pokus. Zkouším to pak ještě hodněkrát za letu – někdy to jde snadno, jindy vůbec a musím si pomoct rukou. Někteří piloti mají na botě gumičku spojenou s kokonem, ale chtěl bych se to naučit i bez toho. Po třetím startu si chci šlápnout do speedu, ale to nejde, dokud nejsem v kokonu. Takže místo abych frčel co nejrychleji od kopce, bojuji s nandáváním kokonu. Nakonec se prosazuji i bez speedu, ale se speedem bych byl klidnější.

Hodinku si lítám, ale točit se mi nic nedaří. Občas nějaká bublinka jde, ale když se otočím, tak už tam zase není. Káňata nějaká vidím, ale výšku se jim nabírat taky nedaří. Nejvýš se dostanu 100 metrů nad start, což je spíš asi způsobené silnějším větrem než nějakou termikou. Dnes to tolik nestabilní být nemělo, takže se moc nemůžu divit.

Po delší době v sedačce cítím břišní svaly – asi jimi trochu držím nohy. Probírám to později s Víťou a ten mi radí mít nohy trochu pokrčené. Taky si možná zkusím sedačku přenastavit. Vyndavat nohy z kokonu už jsem se naučil dobře – chce to vysunout jednu špičku, pak vyndat druhou nohu a pak zbytek první.

První let jsem si vzal optimisticky bundu, druhý konzervativně mikinu a třetí realisticky už jen triko, ale aspoň jsem se pěkně povozil.

+
XContest