8.5.2020 18:01 Jakub Vrána (Černý vrch, 6.6 km, 0:44)

Svahování s kamarády na Černém vrchu.

Podle Flymetu nemá být dnešek nic moc a já ještě v jednu nejsem rozhodnutý, jestli vůbec někam jít. Víťa s Kájou jedou na Černý vrch, kde to je podle fotek krásné, tak tam taky vyrážím. Doma vidím akorát cirry, ale čím víc se blížím, tím víc cirry mizí a místo nich přibývají kumuly.

https://www.xcontest.org/cesko/prelety/detail:vrana/8.5.2020/14:23

Přijíždím ve tři, na startu jde akorát parádní interval. Kousek vedle je pěkný tmavý mrak, tak si dělám naděje. Další tři čtvrtě hodinu ale nejde prakticky nic, vítr se navíc hodně točí. Když to během té doby dvakrát zkusím zvednout, tak foukne vítr z boku a zase mi to spadne. Napotřetí se to konečně podaří, ale interval to stejně není. Vario při letu párkrát nesměle pípne, ale bez větru rychle ztrácím výšku a jdu brzy na přistání. Všude okolo je hodně luk, já si vybírám ne tu úplně nejlepší. Při přistání mě navíc překvapí vítr zezadu, takže to sotva uběhnu.

Cesta nahoru je pěkná – lesem v krásné přírodě.

Na startu akorát odlétá Kája a chvíli za ním i Víťa. Radouch to mezitím taky sletěla a jde nahoru. Já mám se startem zase potíže – přijde mi, že mi nefouká tak pěkně, jako klukům před chvílí. Nakonec odstartuji a podaří se mi postupně vyzvedat až do 240 metrů nad start. Místa je všude dost – Kája se přesunul na Mravenčák, kdy i takhle pozdě prý chodí dvojkové stoupáky, Víťa se po hodině ve vzduchu rozhoduje přistát u auta. Mně to přijde v rotoru, ale než se otočím, tak skutečně přistál.

Já se po nějaké době rozhlížím, jestli někam nevyrazit. Za mnou je hranka s Rašovickými skalami, tak pojmu plán, že k nim doletím, o hranku se vyzvedám a zase přeletím zpátky. K Rašovickým skalám doletím, ale fouká moc zprava, takže hranka prakticky nedává. Zpátky tím pádem samozřejmě taky nedoletím, ale na rozdíl od Víti přistávám aspoň na otevřené louce, která není v závětří. I tak to trochu houpe, ale při přistání využívám toho, co jsem se naučil na Čerťáku – dokud mám výšku, tak to chce nabrat rychlost, kterou pak můžu využít při brždění. Když bych se ve vzduchu zastavil s výškou nad zemí a padal jen dolů, tak už s tím není moc co udělat – křídlo prostě musí do poslední chvíle letět dopředu.

Na startu jsme potkali Davida s čtyřkolkou, se kterým Víťa chytře domluvil případné svozy. Víťa je teď sice u auta, ale nechce si ho cestou tam a zpátky po rozbité cestě ničit, tak čtyřkolku využívám. David přijede chvíli poté, co dobalím. Pohotově se ho ptám, jestli můžu řídit. On nemá výhrady, tak to mám i se zážitkem na zemi.

Radouch taky ještě půl hodinky posvahovala, tak už jen vymýšlíme, jak se odtud všichni dostat. Radoucha házím k autu a Káju do Žatce, předtím ale všichni ještě probereme dojmy z dneška.

Termicky jsem den nevyužil a při svahování jsem taky přistál dřív, než jsem chtěl. Ale i tak to byl super den, zážitky s kamarády to plně vynahradily.

+
XContest